Deprese v našem životě
Deprese je jedno z nejzávažnějších psychiatrických onemocnění, které může vznikat z několika příčin a vyžaduje komplexní a intenzivní léčbu. Diagnózu může stanovit pouze psychiatrický lékař na základě důkladného psychologického vyšetření, jehož závěrem je určení přesné diagnózy a následné léčby.
Protože slovo deprese je ve společnosti nadužívané, je potřeba zjistit, co se v životě klienta skutečně děje a jaké prostředky mu pomohou znovu nastolit psychickou rovnováhu. Zda se jedná o nějaké těžké období v životě klienta, které je prožívané smutkem, zoufalstvím, frustrací, neklidem nebo se již jedná o psychické onemocnění.
Po úmrtí někoho blízkého je přirozené a pro psychické zdraví i nezbytné dopřát si čas na truchlení, které v různé intenzitě může trvat až rok. Člověk truchlí nad ztrátou blízkého člověka, ke kterému měl silný emoční vztah a má právo prožívat všechny emoce od smutku, zoufalství, ztráty, naděje a víry až po vztek.
Podobné emoce můžeme ve svém životě vnímat, když zažíváme rozvod, rozchod, ztrátu domácího mazlíčka, ztrátu zaměstnání, zjistíme závažné onemocnění u sebe nebo blízkého ... Tyto emoce jsou součástí našeho života v jeho náročných obdobích, kdy potřebujeme podporu svého blízkého okolí. Můžeme využít odbornou pomoc psychoterapeutů, kteří nás tímtoobdobím provedou citlivěji a poskytnou nám profesionální pomoc ke zvládnutí situace, přijetí a návratu k spokojenému prožívání našich životů.
Někdy však tyto těžké životní situace mohou být spouštěčem depresivního onemocnění a pakje zapotřebí kromě podpory blízkých a intenzivní psychoterapie i návštěva u psychiatrického lékaře, který stanoví diagnózu a většinou i vhodnou léčbu medikamenty.
Deprese je tedy zcela něco jiného než změna a pokles nálady s prožíváním smutku, jedná se oduševní onemocnění. Příčinu vzniku deprese někdy nelze přesně určit, většinou je to součinnost několika faktorů, které, když se potkají, mohou vést k tomuto závažnému psychickému onemocnění.
Jedním z faktorů je genetická predispozice - pokud někdo v předchozích generacích trpěl psychickým onemocněním, které doprovázejí depresivní a úzkostné stavy, může v životě potomků onemocnění také vzniknout, když se připojí nějaký z ostatních faktorů.
Dalším faktorem jsou hormonální výkyvy, které postihují ženy v období po porodu tzv. poporodní blues, které vzniká poklesem hormonů, žena je plačtivá, smutná, lítostivá nebo podrážděná, ale psychická rovnováha se do několika týdnů bez problémů opět narovná. Poporodní deprese je však již závažný psychický stav, který se může objevit až do roku po narození dítěte a vyžaduje odbornou psychiatrickou pomoc. Také období menopauzy, které je doprovázené hormonálními změnami, může vést k depresivnímu onemocnění. Deprese je též jedním z projevů hypofunkce štítné žlázy, za jejíž funkci jsou odpovědné hormony.
Dalším faktorem je dlouhodobý stres, biochemické změny v mozku a hladiny serotoninu, dopaminu, noradrenalinu, prožité trauma v jakémkoliv období života člověka, psychicky náročné životní situace, nezdravý životní styl, užívání návykových látek, nedostatek spánku a odpočinku.
Depresí obecně častěji trpí ženy, ale postihuje také muže a bohužel i děti. Muži mnohdy své depresivní stavy skrývají, vnímají je jako projev slabošství, stydí se za ně, což může být důsledek výchovy, která chlapce vede k potlačování pláče a větší emocionality. Muži své deprese pak utápí v alkoholu nebo využívají jiné útěkové strategie. U dětí jsou projevy depresí nebo úzkosti často somatizovány do bolesti hlavy či bříška, bez prokázané fyzické příčiny onemocnění. Často vznikají v období konfliktů v rodinném prostředí, těžkých rozvodů nebo pokud dítě zažívá ve škole dlouhodobý stres nebo šikanu.
Nejčastěji se vyskytují okolo 30. roku, ale bývají velice běžné i u seniorů, kteří prožívají pocity ztráty své společenské užitečnosti, připadají si opuštění a osamělí po ztrátě životního partnera nebo přátel, trpí chronickými nemocemi, finanční nejistotou a nestabilitou.Depresivní onemocnění se může vyskytnout v každém věku v různých životních obdobích.
Deprese je onemocnění, které je léčitelné, avšak má tendenci se do života vracet. O depresi hovoříme, pokud se níže uvedené projevy vyskytují déle než dva týdny.
Mezi nejčastější projevy deprese, které nastupují u každého individuálně a které se mohou časem prohlubovat patří: pokles nálady s intenzivním prožíváním smutku, ztráta energie,ztráta zájmu o aktivity, které nám dříve poskytovaly radost a spokojenost, poruchy spánku, v noci se nedaří člověku spát, přes den je velká únava a potřeba spánku, ztráta chuti k jídlunebo naopak přejídání, ztráta libida, porucha pozornosti a soustředění, problémy s pamětí,neschopnost zvládání pracovních povinností, pomalá mluva a pohyby, uzavření do sociální izolace, běžná a jednoduchá aktivita se zdá velkou zátěží, nadužívání alkoholu a jiných návykových látek, ztráta smyslu života - až sebevražedné myšlenky.
Dlouhodobá deprese může způsobit vznik chronického fyzického onemocnění, stejně tak lidé, kteří mají dlouhodobé fyzické potíže, chronické bolesti, onkologické onemocnění mohou onemocnět depresí.
Jak pomoci člověku v depresi?
Pomoc přichází formou empatického rozhovoru, nasloucháme s porozuměním, prožívání depresivního člověka nijak nezlehčujeme, nenabízíme laciné rady, pomůžeme najít vhodnou psychoterapeutickou pomoc, která může být jak osobní, tak online, najdeme kontakt na psychiatra, který navrhne léčbu. Depresivní člověk potřebuje bezpečí, klid, pocit, že není nijak hodnocen a souzen, že jsme tady pro něho a záleží nám na něm. Můžeme navrhnout společnou procházku nebo aktivitu, která nebude nijak vysilující.
Léčbu určuje stupeň depresivního onemocnění. V lehčí formě je dostačující podpora a zájem okolí a intenzivní a pravidelná psychoterapie, ve středně těžké je často nezbytná pracovní neschopnost, psychoterapie a doporučená medikace, u těžké formy deprese je již nutná hospitalizace.
Medikace antidepresivy je někdy nesmírně důležitá, pomůže klientovi v akutní fázi depreseke stabilizaci a navrátí klientovi kvalitu jeho života. Medikace není selháním ani ostudou, je prostředkem k léčbě a návratu do běžného života. Je to stejné jako když si musí diabetik píchat inzulín, tělo něco potřebuje, aby celistvě fungovalo, mělo energii a sílu. Po nástupu účinku, který trvá asi 4-6 týdnů se i v psychoterapii rychleji a efektivněji pracuje. Po nějaké době je možné po konzultaci s lékařem medikaci postupně vysazovat a žít bez ní.
Hoďte všechny předsudky a hloupé soudy druhých za hlavu a dovolte, ať je Vám pomoženo.
Psychoterapie je nedílnou součástí léčby deprese. Důležité je, aby byla již od začátku intenzivní, pravidelná a bývá dlouhodobá. Klient v bezpečném, nehodnotícím vztahu s terapeutem, prochází všemi fázemi jeho nemoci, jejíž cílem je návrat do autentického a spokojeného prožívání jeho života na všech jeho úrovních a předcházení recidivě onemocnění, hledání příčin, řešení, nastavování hranic a zdravého vztahu k sobě, péči o blízké vztahy.
Pokud žijete s blízkým, který trpí opakovanou a těžkou formou deprese, buďte velice obezřetní, pokud se Váš blízký najednou rapidně zlepší, začne spát, jíst, směje se, prožívá radost, má plány. Opatrnost je namístě, může se jednat o plán definitivního řešení jeho dlouhodobých psychických problémů a rozhodnutí k ukončení života sebevraždou.
Prevence vzniku depresí
Prevence je velice důležitá nejen pro lidi, kteří mají nějaké predispozice k depresím nebo úzkostem nebo již prožitou depresivní zkušenost.
Je to péče o naše psychické a fyzické zdraví. Důležitá je zdravá životospráva, dostatečný spánek a odpočinek, péče o láskyplný vztah k sobě a druhým, nastavování hranic v osobním i pracovním životě, prevence stresu, naučit se říkat si o pomoc včas, vyjadřovat své potřeby,pravidelný fyzický pohyb, preventivní lékařské prohlídky, edukace ohledně psychického zdraví.